reklama  
 
 
Domů > Rozhovory

V dopravě opisujme od Švédů, nabádá poslanec Stanislav Huml


velikost textu:
     
28.června 2010 00:01
 
Byl šéfem dopravní policie ve Středočeském kraji a zastal se kolegů, kteří kritizovali své nadřízené za neuvážené nákupy předražených policejních aut s koženými sedadly. Od policie odešel, působil jako expert v dopravě a nyní je čerstvě poslancem. „Z problémů na silnicích je zapotřebí udělat celospolečenský problém, vždyť tady umře ročně skoro tisícovka lidí při nehodách,“ říká Stanislav Huml. Při svých návrzích zákonů zlepšujících automobilovou dopravu se chce inspirovat v zahraničí - hlavně ve Švédsku, ale také v Rakousku a dalších zemích.

Petr Buček
Stanislav Huml se zabydluje v Poslanecké sněmovně a už přemýšlí o novinkách, které by udělaly silnice bezpečnějšími 

 

Přicházíte s návrhem mávání před přechodem na auta, aby bylo jasné, že chce chodec do silnice vstoupit. Co dalšího chcete prosadit jako poslanec?
Mávání to není, to je špatná interpretace. Nápad pochází z Rakouska, kde to opravdu funguje. Chodec, který se chystá vstoupit na přechod, dá řidiči znamení pozvednutou rukou. Řidič je povinen zastavit a chodec smí vstoupit na přechod, až když auto stojí.

Znamená to, že dnešní systém, kdy mají chodci u nás přednost před auty, úplně nefunguje?
Někteří skočí na přechod před auto, i když není jisté, jestli řidič stihne zastavit. Pak se dohadujeme, zda měl chodec právo na přejití, nebo šlo o vinu řidiče, že nestihnul zastavit. Navrhované znamení k řidiči je jasné, bezproblémové. Dám znamení, že chci přejít, řidič je povinen zastavit. Odpadá konfliktní situace, kdy už na přechodu chodec stojí a auto stále jede.

Máte už připravené další návrhy na změny v silničních pravidlech?
Mám jich víc. Je potřeba zkultivovat bodový systém. Má vychovávat, jsem jeho velkým příznivcem, ale nemá být kousavý. Třeba když u řidiče nákladního auta odhalí policisté, že třikrát přetáhnul jízdu bez přestávky o 10 minut, tak mu vezmou třikrát čtyři body a je bez řidičáku. To je špatně. Také je třeba řešit osobu blízkou. Lidé nesmí být nuceni jako dnes udávat jeden druhého. Líbí se mi holandský model. Zodpovědnost za přestupek je přesunuta na majitele vozidla, ten si to pak s řidičem vyřídí sám. U firemních vozidel platí pokutu automaticky firma a ta má možnost v rámci zákoníku práce škodu vymoci na zaměstnanci.

Změnil byste něco na bodovém systému u zásadních přestupků, jako jsou tresty za nejvážnější přečiny typu velkých nehod nebo vysokého překročení rychlosti?
Tam bych jen dolaďoval, maximálně o bodík nahoru nebo dolu. To skoro nestojí za řeč.

Řidiči si dnes mohou odmazat část získaných bodů v kurzech bezpečné jízdy, v jiných zemích mají ale systém odečtu bodů mnohem propracovanější. Souhlasíte?
Chce to vtáhnout psychology do celého systému. Když se řidič dostane na hranici 10 bodů z maximálních 12, měli by jej psychologové rozebrat pohovorem. Takoví lidé mívají problém sami se sebou, jsou agresivní, netrpěliví, nevyrovnaní. Psycholog by je mohl nasměrovat, jak mohou změnit své chování.

Byl jste šéfem středočeské dopravní policie, poradcem v dopravě, nyní jste poslancem. Vykonával jste dohled nad zákony, radil a kritizoval jste situaci v dopravě, nyní můžete sám měnit. Jaký je to pocit?
Jsme teprve na začátku. Samozřejmě že je to milé, ale čeká nás běh na dlouhou trať.

Kde hledáte inspiraci pro novinky - mávání na přechodech pochází z Rakouska. Jaké další země nám mohou posloužit jako vzor?
Nejlépe bude hledat tam, kde má doprava nejmenší následky na své okolí. Napadá mě Velká Británie, další západní země a hlavně severské státy. Tam je nehodovost dobře potlačována a je vnímána jako celospolečenský problém. To u nás bohužel není. Je třeba jít příkladem a také předseda vlády se musí chovat takovým způsobem, který bude pro řidiče motivující. Nesmíme se bát potrestat člověka ve vysoké funkci příkladným způsobem, aby lidé věděli, že špatné chování za volantem je celospolečensky nežádoucí jev.

V Německu, ale také v Portugalsku, Francii nebo Španělsku se daří v posledních 10 letech snižovat počet obětí dopravních nehod v ročním úhrnu na polovinu. Jak toho dosáhnout v Česku?
U nás také v poslední době počet mrtvých klesá. Pokud chceme být ještě úspěšnější, je třeba si uvědomit, že toho nedosáhneme jen bodovým systémem nebo změnou chování řidičů. Bezpečnost spočívá také ve stavu komunikací, musí se správně kontrolovat technický stav aut. Je to zkrátka celý komplex změn, které je třeba udělat. Když jedete z Vídně do Prahy, na hranicích okamžitě poznáte, že jste jinde. Těch rozdílů je celá řada, také ve značení nebo v dohledu nad provozem.

Jak ale změnit takovou tu celkově špatnou atmosféru v české společnosti, kde je považován za frajera ten, kdo jezdí rychle? Na Západě to bývá naopak, chválí se bezpečná jízda, kritizuje rychlá, bezohledná, nebezpečná.
U nás se dělají preventivní akce nárazově. Vzniknou čtyři, pět spotů, pouštějí je chviličku v televizi, a potom se od toho zase upustí. To není správné. Do Besipu by mělo proudit mnohem víc peněz než nyní. Také pojišťovny by samy od sebe měly část prostředků ze zákonného pojištění dávat do prevence nehodovosti. Vždyť by na tom nakonec vydělaly, když se bude méně bourat a ony nemusí vyplácet pojištění. Možná se nám podaří prosadit celospolečenský fond náhrady škod, kam by musely pojišťovny dávat například jedno procento z vybraného pojistného. Z toho by se platily dětská dopravní hřiště, dopravní výchova ve školách, ale také spoty podobné těm, jaké dělal Filip Renč. Je třeba změnit dnešní prostředí, kde je hrdinou ten, který porušuje pravidla. Hrdinou má být řidič, který je dodržuje.

Líbí se vám kampaň vyrobená Filipem Renčem varující mladé před riziky řízení auta?
Ale ano, ale je to jen jeden prvek celého systému. Zaplaťpánbůh za něj.

Jste zastáncem toho, aby čerství držitelé řidičského průkazu byli pod přísnějším dohledem?
Jsem už dlouho zastáncem řidičského průkazu na zkoušku. Ne že by měl mladý řidič dostávat vyšší pokuty, nebo více bodů. Ale měl by dostat průkaz třeba na dva roky s omezením rychlosti. Po těch nejrizikovějších prvních dvou letech by bylo dobré s řidičem probrat kritické situace, se kterými už se setkal.

Co maximální rychlosti, souhlasil byste se změnami?
Jel jsem před pár dny pendolinem z Prahy do Ostravy a zpátky a překvapilo mě, že se jede rychlosti 160 km/h také přes nádraží. Někdo měl tu odpovědnost a povolil to. Když to převedu do aut, rychlosti se také zvyšují, možná jsme už na některých úsecích na 160 km/h také uzráli.

Má to ale vůbec smysl při chování zdejších řidičů a při velikosti České republiky? Německo se bez vysokých dálničních rychlostí neobejde - lidé, obchodníci cestují pravidelně třeba 800 kilometrů daleko.
Váš argument je správný, v našem prostředí jde o marginální záležitost. Ušetříte dvě, tři, čtyři minuty. Spíš je to asi populistický problém. Ale dnešní auta to zvládnou.

Zvládnou to však zdejší řidiči, kteří se chovají v rámci Evropy často velmi agresivně?
To je otázka jejich rozumu.

Mají ho, když se chovají tak, jak se chovají?
Lepší to bude řešit, až budeme mít nehodovost na 10 procentech dnešního stavu.

Státu úplně chybí koncepce pro nástup elektromobilů, chcete něco na podporu nových pohonů prosadit?
Je to absolutní chyba. Ropa dochází, nad alternativními pohony se musí přemýšlet. Opět si vezmu za příklad Švédsko. Mají velmi dobře propracovanou bezpečnost silničního provozu, od nich bychom měli opisovat. Koncepce alternativních pohonů tam začíná od městské dopravy, autobusy jezdí povinně na zemní plyn. Elektromobily jsou do města skvělé.

K absurditám na českých silnicích patří povinné označení míst, kde měří rychlost městská policie. To volá po změně, nemyslíte?
Buď by se měla městské policii pravomoc měřit rychlost úplně odejmout, nebo se zruší cedule. Jak to funguje dneska, to je výsměch. Já budu hlasovat pro to, aby městská policie měřila rychlost dál. Bez těch značek, jejich zavedení byla chyba.

Jste zastáncem dálniční nálepky, nebo elektronické krabičky, kterou se snažili někteří vaši předchůdci v poslanecké sněmovně prosadit?
Aby krabička nahrazovala známku, to je nesmysl. Zůstal bych u dálniční známky.

Jak se dá ze silnic odstranit chování některých šoférů, pro které pravidla neplatí a předjíždějí kolony čekajících aut v pruzích, kde nemají co pohledávat?
Jedině větším dohledem policie. Ta by neměla jen měřit rychlosti. Je třeba zatřepat s vedením dopravní policie, aby se těmto věcem věnovala daleko víc. Postihnete někoho a ten druhý už to neudělá, protože bude mít strach, že také dostane pokutu.

Vedení Věcí veřejných jelo na první zasedání sněmovny tramvají, nechtělo by to nějaké podobné gesto, kdy by se někdo z šéfů chlubil v médiích tím, že jezdí spořádaně a neporušuje v autě předpisy?
Určitě, proč ne?

Petr Buček

 

Čtěte také:

Na českých silnicích se bojím dennodenně, přiznává Jiří Patera, provozovatel školy bezpečné jízdy

Dopravní zpravodajství chce lepší informace od policie, říká šéf firmy, která je sbírá 



Diskuse

 

Celkem 0 příspěvků.
 
Vážení čtenáři serveru AutemBezpečně.cz, vašich názorů si velmi vážíme. Naše internetová diskuse však má svá pravidla. Diskutujte proto slušně a neodbíhejte od tématu článku. Nevhodné příspěvky mažeme. Pokud chcete kontaktovat přímo redakci, klikněte sem. Redakce AutemBezpečně.cz

 

26.7.2017 14:45:15
reklama
  reklama